Do čeho investují, jaká byla jejich první práce, kam si rádi zajdou na dobré jídlo či jaký největší fuck-up ve své kariéře zažili? Na toto a mnohem více se v rámci formátu Karlínských 20 ptáme zajímavých osobností nejen českého byznysu. Sled otázek a odpovědí přibližuje ty, o kterých se u nás můžete běžně dočíst, v netradičním světle a dává nahlédnout pod pokličku jejich kariérních úspěchů. Proč Karlínských? Protože právě v této čtvrti, kde sídlíme i my, se často řeší otázky, které jinde v Praze nepadnou.
Tentokrát na Karlínských 20 odpovídá Martin Pomothy, zakladatel filmové databáze ČSFD, která dnes patří k základním místům na českém internetu, kde najít hodnocení a novinky o filmech. Proč nosí tenisky zásadně bez tkaniček? V jakém počasí si vydělal své nejpodivnější peníze? A které destinace na světě doporučuje na dovolenou?
Většinou mezi dvanáctou a druhou. Budíka si nastavuji vždy za devět hodin. Proto si nikdy nic neplánuji na dopoledne. Funguji až odpoledne – a úplně nejlépe večer.
BBC a ty, na kterých mi svítí vzkazové notifikace. Chci být okamžitě v dění.
Na MacBooku Pro v kanclu. Z domácího iPadu jenom vyřizuji e-maily. To samé z iPhonu, když jde o krátké reakce bez příloh. MacBook mívám někdy i doma, je osvěžující občas změnit působiště. Ale to se pak od práce neodtrhnu do půlnoci. Jinak hlavním nástrojem je ČSFD v Safari, Mail a Microsoft Office.
Maximálně pohodlný. Už dlouhé kalhoty jsou pro mě jistým diskomfortem. A triko, výhradně s krátkými rukávy. Na nohou už desítku let nenosím nic jiného než Skechers, které si vždy přivezu symbolicky z Ameriky. Samozřejmě bez tkaniček, ty zbytečně komplikují život.
Batoh nosím jen do hor a jen v létě, takže vodu, hroznový cukr, müsli tyčinku, náhradní funkční triko a mikinu. V reálném světě s sebou nosím jenom klíče v kapse a mobil v ruce. A když jedu autem, tak peněženku jako nutné zlo kvůli dokladům.
Cestuj co nejvíce – a co nejvíce cestuj sám. Nejlíp pochopíš, kdo a kde jsi. A co můžeš.
Knižní edice Lonely Planet. A film? To bude Vykoupení z věznice Shawshank.
Na uklidnění meditativní soundtracky. A Nils Frahm. Na nakopnutí akční a dobrodružné soundtracky. Asi největší energeťák je Cutthroat Island od Johna Debneyho. Ten ani nejde poslouchat u jakékoliv jiné aktivity. A některé kousky od Hanse Zimmera. Tracky Mombasa z Inception, Imagine the Fire z The Dark Knight Rises nebo Open Road z Wonder Woman 1984 jsou vrcholem instrumentální akční filmové hudby.
Za multikulti obohacením do New Yorku, za plážemi do Austrálie a za dramatickou a současně nepopsatelně nádhernou přírodou jako z jiné planety na Island. Ale zkuste si také v březnu hiking například po méně profláklém, malém kanárském ostrovu La Palma.
Robota, který mi ráno připraví moje každodenní smoothie z šesti ingrediencí a nejlepší flat white, co jsem kdy pil. A opláchne nádobí.
V pořadí již třetí generaci Hondy CR-V. Dává mi všechno, co potřebuji.
Na oběd do Bruxxu, na večeři do Dhaba Beas a na víkendový hambáč do Dishe nebo Palandy. Ta mi nově začala dělat radost naked burgerama.
Videopůjčovna na našem sídlišti. Osmnáct korun na hodinu.
Sbíraní rajčat na prašném poli bez kousku stínu uprostřed megahorkého léta. S bzučícím hmyzem úplně všude kolem.
Nesmutni, že to nevyšlo. Právě tyto faily tě dostanou tam, kde jsi předurčený – a kde ti bude dobře.
Reality a fondy. Krypto jen malinko, vlastně psychologická záplata FOMO.
Kiyosaki. Nejdříve jistota (aktiva), až pak zábava (pasiva). Nechápu lidi s autem za tři miliony, co bydlí v podnájmu.
Ve dvaceti jsem podnikal v autodopravě se starým valníkem. A když se mi konečně začalo dařit, na křižovatce jsem nedal přednost nadporučíkovi policejního sboru z Bratislavy. Vzali mi na rok řidičák, zhroutil se mi svět a skončil jsem ve videopůjčovně. Díky bohu. Mít úspěšnou firmu na autodopravu by byla strašná nuda.
Vydržet, vydržet, vydržet. A pak neprodat ČSFD.
Každý úspěšný inovátor v jakémkoliv oboru.
Categories: Vinohradský Parlament