2
Jaké nejzajímavější jídlo umíte uvařit?
Upřímně? Já moc nevařím, vlastně skoro vůbec. Tady musím vyzdvihnout svého partnera Martina, který dokáže doma vytvořit ze dvou ingrediencí totální pecku. Byl to on, kdo mě naučil, že špagety s kečupem a strouhaným sýrem není ideální každodenní jídlo. Ukázal mi skvělé gastronomické podniky. Jeden z mých nejoblíbenějších je tak belgická brasserie Bruxx. Nedávno jsme si tam poručili jejich vyhlášené mušle s hranolkami. Zbožňuji mořské plody! Navíc miluju belgické pivo. A to nemluvím o tamním interiéru! Takový milý detail je, že na baru máte v miskách už vyloupané mušle, které to tam zdobí. Jednu jsem si s dovolením vzala domu a používám ji na šperky. Ale to jste neslyšeli…
3
Co vám přináší klid v duši?
Procházka v přírodě s Kirou, mým psem japonského plemene akita-inu. Asi je to klišé, ale ať už člověk pracuje v digitálním prostředí nebo řemeslné dílně, tak je skvělý na chvilku zmizet do přírody a užívat si klid. Uklidňuje mě i to, že jsem sama se sebou, a nemusím na nic myslet. Je to, jak kdyby mi někdo vzadu na hlavě vypnul nějaký spínač a já jsem vypustila veškeré starosti. Dobíjí mě i pohled na Kiru. To, jak běhá, jak si užívá volna, jakou má radost ze života. Sednu si do trávy, vnímám okamžik. Je to skvělý. Ticho a žádné starosti.
4
Jakou činnost jste si nedávno osvojil a baví vás?
Poslouchání podcastů a mluveného slova během práce. Byla jsem zvyklá pracovat za doprovodu hudby, ale vypozorovala jsem, že mě to dělá zbrklou a místo toho, abych se soustředila, tak se unáším tempem a charakterem vybrané muziky. V tichosti mi pracovat příliš nejde, tak jsem zkusila mluvené slovo, a to je to pravé. Konečně! Poslouchám hororové, potemnělé nebo postapokalyptické povídky jako je Lovecraft, John Wyndham, King… Jak jsou knihy namluvené v jakémsi poklidu a současně jemností, tak je to ideální pro drobnější práci. To v romantických nebo veselých povídkách moc necítím. Naopak mě to vždy odvádí od práce.
5
Který nedávno shlédnutý film či seriál doporučujete na tento víkend?
Momentálně už poněkolikáté sleduji seriál Dexter. Celkově mám ráda hororové a detektivní prvky a tohle v splňuje slibuje od každého něco. Nedávno jsem konečně zhlédla dnes už filmovou klasiku Dracula z roku 1992, kterého jsem si ještě předtím přečetla, abych to mohla porovnávat. To je taková moje menší úchylka – přečíst si knihu, teprve poté se podívat se na film, následně si to pro sebe porovnávat, jakým způsobem je to pozměněné nebo naopak poupravené. Taky mě velmi baví, jak film vykreslí určité detaily za pomoci jednoho záběru. Tím se asi nikdy nepřestanu bavit. Ještě více je to pro mě fascinující, když v pozadí snímku nehraje žádná hudba. O to víc je pro mě důležitá je pro mě kompozice a síla barev.
