Recenze: Jak jsem potkala Brusel
I když jsem v Bruselu strávil pět a půl roku, moc jsem se toho o něm nedozvěděl. Mezi věčným cestováním do Štrasburku a zpátky do Prahy, uzavřeností v eurobublině, neschopností mluvit s domorodci jejich jazykem, popíjením belgických piv a trčením v metru kvůli technickým poruchám mi nezbylo příliš času na poznání tohoto mého druhého domova.
Naštěstí nejsou všichni takové netykavky jako my eurokrati. Novinářka Kateřina Farná nasbírala během svého pobytu v Bruselu úžasné zkušenosti a příběhy a ty sepsala do knihy Jak jsem potkala Brusel, kterou vydal náš obchodní partner Grada.
Slovy jednoho belgického klasika: Toto není kniha.
Zásadní věc, kterou musím uvést jako první:
Kniha není o politice. Kniha je o architektuře, historii, pivech, Tintinovi, Šmoulech, čokoládách, Expu, (ne)houbaření, bleších trzích a dalších a dalších věcech. Samozřejmě se kniha o městě v zemi s tak bizarním ústavním uspořádáním nemůže politice zcela vyhnout, ale popisuje ji spíše pohledem běžného člověka. O politické kariéře Guy Verhofstadta se musíte dočíst v jiných knihách.
A je to tak dobře. Zatímco knihu o belgické nebo unijní politice bych asi číst nechtěl, kniha o všední Belgii mě lákala. A byla excelentní.
Myslel jsem, že autorka musela v Bruselu strávit minimálně půl života, tak je kniha nabitá poznatky a zážitky. Jaké bylo moje překvapení, když jsem zjistil, že její bruselský turnus čítal všehovšudy pouhé čtyři roky. Inu, někdo umí využít čas efektivně.
Autorka na několika místech zmiňuje všudypřítomné deště, ale evidentně se jimi nenechala zdeprimovat jako já, takže podává Brusel tak, jak si zaslouží. Když si totiž člověk odmyslí déšť a eurokraty, jde i podle mojí zkušenosti o úžasné město plné fascinující historie, zajímavé součanosti a milých a ochotných lidí.
Záběr autorky je neuvěřitelný.
V knize se věnuje všemu od fotbalu po art nouveau, od Karla Marxe po Leopolda II., od odpadků na ulicích po sochu na Měsíci, od Solvaye po Neuhause. Těžko ta témata všechno vyjmenovat, sami budete při čtení překvapeni, kam všude vás historky zavedou.
Kniha má 360 stran, které jsou rozděleny do poměrně krátkých kapitol. Takže se vám může lehce stát, že po každé kapitole budete googlit víc a víc o daném tématu a budete chtít okamžitě odjet do Bruselu a vyzkoušet to taky. Užitečných informací je v textu spousty, ale jsou podány velmi milým a srozumitelným způsobem, takže pokud se nerozhodnete přečíst celou publikaci za jeden den, určitě si z ní mnoho zapamatujete.
A co může být větší chválou knihy než to, že pozitivní obraz o Bruselu vyvolala i u mě, starého antibruselského morouse? 🙂 Věčná škoda, že kniha nevyšla už v roce 2014, měl bych hned mnohem zajímavější pobyt! Je doplněna také spoustou fotografií, které by vás nalákaly do Bruselu samotné.
Křest knihy, na který jsem byl pozván, za což Kateřině moc děkuju, se odehrával v pražské restauraci Bruxx, jehož majitel – podle svých slov velký bruselofil – nám prozradil, že spotřeba mušlí v této restauraci je 100 kg denně, tedy tři tuny měsíčně. Tak už aby byla pryč ta pandemie a mohli jsme na nějaký ty mušle zase zajít, třeba přímo do Bruselu.
Kniha: Jak jsem potkala Brusel
Autorka: Kateřina Farná
Nakladatelství: Grada
Rok: 2019
